Z Dobřan do světa a zpět. Akordeonista Petr Vacek předává zkušenosti dál

Ilustrační foto
Autor: freeimages

Petra Vacka asi není potřeba dlouze představovat. Jméno tohoto akordeonisty bylo 16 let spojeno s místní základní uměleckou školou. Po letech však změnil působiště a svůj um a nabyté zkušenosti předává nejen na Konzervatoři v Českých Budějovicích, ve vlastní akordeonové škole, ale od loňského podzimu také v plzeňské ZUŠ Bedřich Smetany. Petr je laureát prestižních akordeonových soutěží, vynikajícím pedagogem, ale také delegátem a porotcem celosvětové akordeonové organizace Trophée Mondiale (CMA), a navíc od roku 2023 předsedou ústřední Umělecké rady ZUŠ ČR – obor akordeon.

Na akordeon hraješ od 6 let a máš za sebou studium 2 cyklů v ZUŠ, na konzervatoři i výuku u prestižního světového akordeonisty Fréderica Dechampse ve Francii. Jak na roky vlastního vzdělávání ve hře na akordeon vzpomínáš? Byla to láska na „první dobrou“?

Velmi rád a často vzpomínám na svoje začátky v základní umělecké škole. Měl jsem tehdy výbornou paní učitelku Věru Blaškovou, která se pro své žáky obětovala a velmi je podporovala v jejich hudební cestě. Byla nejen mimořádnou osobností ve svém oboru, ale hlavně měla velmi lidský přístup a nedělala vše „jen na výkon“, pro ni byla na prvním místě lidskost a dětská dušička. V tom jsou někteří kantoři mimořádní a já si moc vážím toho, že jsem právně u ní mohl studovat. Na úplném začátku to ale nebylo úplně ono. Po třech hodinách na ZUŠ jsem zjistil, že se musí cvičit, takže nějaké krize také byly.

Start tvé koncertní kariéry začal v útlém věku za ZUŠce. Po vystudování konzervatoře jsi koncertoval nejen v Evropě, ale také třeba v Japonsku... Co bys doporučil dětem a rodičům dětí, které začínají hrát na hudební nástroj a mají trému?

Tréma je nedílnou součástí hudebního života. Za dobu, co učím a pracuji s mladými lidmi, vím, že se s ní dá velmi dobře popasovat hudební praxí, ale i psychologickou přípravou před koncertem, festivalem nebo soutěží. Když je mladý hudebník maximálně připravený, rozhoduje už jenom hlava.

Jsi táta dvou malých kluků ve věku 2,5 a 6 let, manželka je klavíristka a věnuje se i výuce hry na klavír. Přišli už kluci hudbě na chuť? Dá se už v tomto věku rozpoznat talent?

Některé složky hudebního talentu lze krásně pozorovat už velmi brzy. Pohupování, když se pustí nějaká písnička, anebo začnou první náznaky řeči, tak opakují to, co slyší. Někdy i krásně intonují, a to je dobrým signálem, že by tam nějaký umělecký potenciál mohl být. Starší syn Péťa už hraje na akordeon a mladší Ondrášek stále mluví o housličkách, tak uvidíme, pro co se nakonec rozhodne.

S manželkou a dalšími kolegy chystáte projekt předškolního vzdělávání, pokud to tak mohu nazvat. Můžeš, prosím, chystané aktivity blíže představit?

Ano, na tento projekt se všichni moc těšíme, protože v Dobřanech a okolí nic podobného není, a nejen z hudebního hlediska je to velmi potřebné. Jedná se o kurzy, které mají rozvíjet psychomotorické, umělecké, pohybové, rytmické a grafomotorické vnímání dětí už od jednoho roku věku. Jsem velmi rád, že se pro tento projekt nadchly dvě mimořádné pedagogické osobnosti, Dana Chodlová a moje manželka Michaela Vacková, které by měly začít pracovat s prvními skupinami od září letošního roku.

Takže takový předstupeň umělecké školy… Od roku 2017 pořádáš akordeonové mistrovské kurzy a díky této aktivitě vznikla akordeonová škola Accordion School Petr Vacek, která pořádá kulturní akce, soutěže a zmíněné kurzy. Jak bys shrnul uplynulé roky?

Posledních asi 10 let těchto aktivit bylo poměrně vyčerpávajících, takže o nějakou energii jsem přišel. Na druhou stranu stovky spokojených lidí, se kterými se každoročně setkáváme, je zase návratem síly zpět. Myslím, že dělat věci nejen pro sebe, ale hlavně pro další kulturní generaci je zkrátka v dnešním světě potřeba.

Rok 2021 byl zlomový – začal jsi pořádat celostátní akordeonovou soutěž. Kolik účastníků jí za těch 5 let prošlo?

První ročník soutěže jsme měli 88 přihlášených dětí ze sedmi krajů České republiky. Od druhého ročníku ale máme kolem 200 účastníků z téměř všech krajů a při mezinárodním ročníku také hráče ze Slovenska, Francie a Německa. Celkem už to bude okolo 1000 účastníků, a to se bavíme jen o hráčích na akordeon. Mám z toho velkou radost.

Jistě to bylo mnoho talentů… Na která jména bys čtenáře upozornil? Kdo bude jednou slavný?

Konkrétně raději nebudu jmenovat, aby se nikdo z nich neurazil, ale mám štěstí, že pracuji s mimořádnými studenty.

Jak vidíš svou školu a s ní spojené aktivity v příštích letech?

Chtěl bych, aby byl v naší škole nadstandardní přístup k jejím studentům, kterým by se pomáhalo v jejich dalším růstu. Podpora z dotačních programů, individuální přístup, hodinová dotace podle potřeb studenta atd. Věci, které v čistě státních institucích bohužel nejsou možné.

O tvých žácích je známo, že sbírají ocenění v republikových, evropských a někteří i světových soutěžích. Akordeonisté David Brant, Martin Chodl, Jaroslav Pokuta prošli či procházejí „tvýma rukama“. Kolik žáků teď učíš?

V současné době mám 8 studentů na Konzervatoři v Českých Budějovicích a 7 studentů na Základní umělecké škole Bedřicha Smetany v Plzni. Všichni jsou ale také zároveň žáky akordeonové školy.

Vraťme se ještě k tvé akordeonové škole Accordion School Petr Vacek… Můžeš ji, prosím, stručně představit?

Náš spolek má nyní 10 členů a jeho náplní je organizování kulturně-společenských aktivit nejen v Dobřanech, ale také na jiných místech v ČR a i v zahraničí.

Letošní rok je pro tvou školou Rokem akordeonu. Na jakou akci bys upozornil/ pozval čtenáře Dobřanských listů?

Určitě bych všechny rád pozval na mezinárodní akordeonovou soutěž do Dobřan, na které očekáváme 250 účastníků z 5 evropských státu. Tato akordeonová sláva se bude konat ve dnech 4.–7. 6. 2026.

Kde mohou čtenáři najít podrobnosti k akcím školy a k letošnímu projektu Rok akordeonu?

Všechny informace o našich aktivitách pravidelně zveřejňujeme na sociálních sítích - Facebooku a Instagramu Accordion School Petr Vacek a Rok Akordeonu, případně na webových stránkách www.accordiondobrany.eu, které se již brzy opět rozběhnou.

Děkuji za rozhovor a přeji Ti, ať se všechny akce podaří a plány vyplní.

Děkuji.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele z Dobřanských listů.